Momentová charakteristika krokového motoru vyjadřuje závislost frekvence kroků na krouticím momentu, nalezneme v ní limitní hodnoty frekvence pro bezpečný provoz motoru bez ztráty kroku.
Křivka Start-Stop (tzv. rozběhová charakteristika nebo pull-in torque) ohraničuje oblast bezpečného skokového rozběhu a doběhu, při kterém motor neztratí krok. Velikost této oblasti závisí na velikosti momentu setrvačnosti zátěže JL, čím je moment setrvačnosti zátěže větší, tím více se oblast posouvá k nižším hodnotám frekvence.
Maximální hodnota frekvence fA0M, při které je možné ještě skokově rozběhnout motor, vychází z grafu závislosti frekvence fS na momentu setrvačnosti J, jak je patrné na obrázku výše. Například, pokud vezmeme v úvahu zátěž o momentu setrvačnosti JL a potřebném kroutícím momentu ML, z průběhu křivky zjistíme frekvenci fAm, což je maximální hodnota, při které můžeme ještě bezpečně skokově rozběhnout motor bez ztráty kroku.
Maximální frekvenci pulzů a krouticí moment, při kterých krokový motor během provozu za ustálených otáček neztratí krok, určuje křivka MBM (tzv. provozní charakteristika nebo pull-out torgue).
V prostoru mezi křivkami Start-Stop a MBM nelze skokově zastavit ani rozběhnout motor, frekvenci pulzů je potřebné měnit plynule (po rampě) zvyšovat nebo nebo snižovat na frekvenci pod rozběhovou charakteristikou.
Křivka Start-Stop (tzv. rozběhová charakteristika nebo pull-in torque) ohraničuje oblast bezpečného skokového rozběhu a doběhu, při kterém motor neztratí krok. Velikost této oblasti závisí na velikosti momentu setrvačnosti zátěže JL, čím je moment setrvačnosti zátěže větší, tím více se oblast posouvá k nižším hodnotám frekvence.
Maximální hodnota frekvence fA0M, při které je možné ještě skokově rozběhnout motor, vychází z grafu závislosti frekvence fS na momentu setrvačnosti J, jak je patrné na obrázku výše. Například, pokud vezmeme v úvahu zátěž o momentu setrvačnosti JL a potřebném kroutícím momentu ML, z průběhu křivky zjistíme frekvenci fAm, což je maximální hodnota, při které můžeme ještě bezpečně skokově rozběhnout motor bez ztráty kroku.
Maximální frekvenci pulzů a krouticí moment, při kterých krokový motor během provozu za ustálených otáček neztratí krok, určuje křivka MBM (tzv. provozní charakteristika nebo pull-out torgue).
V prostoru mezi křivkami Start-Stop a MBM nelze skokově zastavit ani rozběhnout motor, frekvenci pulzů je potřebné měnit plynule (po rampě) zvyšovat nebo nebo snižovat na frekvenci pod rozběhovou charakteristikou.
Publikováno pro:Schneider Electric Česká republika
Momentová charakteristika krokového motoru vyjadřuje závislost frekvence kroků na krouticím momentu, nalezneme v ní limitní hodnoty frekvence pro bezpečný provoz motoru bez ztráty kroku.
Křivka Start-Stop (tzv. rozběhová charakteristika nebo pull-in torque) ohraničuje oblast bezpečného skokového rozběhu a doběhu, při kterém motor neztratí krok. Velikost této oblasti závisí na velikosti momentu setrvačnosti zátěže JL, čím je moment setrvačnosti zátěže větší, tím více se oblast posouvá k nižším hodnotám frekvence.
Maximální hodnota frekvence fA0M, při které je možné ještě skokově rozběhnout motor, vychází z grafu závislosti frekvence fS na momentu setrvačnosti J, jak je patrné na obrázku výše. Například, pokud vezmeme v úvahu zátěž o momentu setrvačnosti JL a potřebném kroutícím momentu ML, z průběhu křivky zjistíme frekvenci fAm, což je maximální hodnota, při které můžeme ještě bezpečně skokově rozběhnout motor bez ztráty kroku.
Maximální frekvenci pulzů a krouticí moment, při kterých krokový motor během provozu za ustálených otáček neztratí krok, určuje křivka MBM (tzv. provozní charakteristika nebo pull-out torgue).
V prostoru mezi křivkami Start-Stop a MBM nelze skokově zastavit ani rozběhnout motor, frekvenci pulzů je potřebné měnit plynule (po rampě) zvyšovat nebo nebo snižovat na frekvenci pod rozběhovou charakteristikou.
Křivka Start-Stop (tzv. rozběhová charakteristika nebo pull-in torque) ohraničuje oblast bezpečného skokového rozběhu a doběhu, při kterém motor neztratí krok. Velikost této oblasti závisí na velikosti momentu setrvačnosti zátěže JL, čím je moment setrvačnosti zátěže větší, tím více se oblast posouvá k nižším hodnotám frekvence.
Maximální hodnota frekvence fA0M, při které je možné ještě skokově rozběhnout motor, vychází z grafu závislosti frekvence fS na momentu setrvačnosti J, jak je patrné na obrázku výše. Například, pokud vezmeme v úvahu zátěž o momentu setrvačnosti JL a potřebném kroutícím momentu ML, z průběhu křivky zjistíme frekvenci fAm, což je maximální hodnota, při které můžeme ještě bezpečně skokově rozběhnout motor bez ztráty kroku.
Maximální frekvenci pulzů a krouticí moment, při kterých krokový motor během provozu za ustálených otáček neztratí krok, určuje křivka MBM (tzv. provozní charakteristika nebo pull-out torgue).
V prostoru mezi křivkami Start-Stop a MBM nelze skokově zastavit ani rozběhnout motor, frekvenci pulzů je potřebné měnit plynule (po rampě) zvyšovat nebo nebo snižovat na frekvenci pod rozběhovou charakteristikou.
Publikováno pro:Schneider Electric Česká republika
